Úprava ceny ve veřejné zakázce
Inflační doložka a další mechanismy úpravy ceny ve veřejné zakázce: co dovolují vyhrazené změny závazku, jaké jsou limity 10 a 15 % a na co si dát pozor.
Aktualizováno 5. září 2026
Úprava ceny je mechanismus, kterým se cena veřejné zakázky přizpůsobuje vývoji nákladů během plnění. České právo nezná francouzské rozlišení mezi jednorázovou aktualizací a pravidelnou revizí ceny. Vše se odvíjí od smlouvy: buď si zadavatel úpravu ceny předem vyhradil v zadávacích podmínkách, nebo je cena pevná a dodavatel nese riziko jejího růstu.
Jak to funguje
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy, jsou-li podmínky změny a její obsah jednoznačně vymezeny a nemění-li se celková povaha zakázky (verified 2026-09-05). Vyhrazená změna se může týkat rozsahu plnění, ceny i dalších obchodních či technických podmínek. Právě tímto ustanovením se do smluv dostávají inflační a indexové doložky: obchodní podmínky stanoví vzorec, rozhodný index, periodicitu a případnou pevnou složku. Používají se zejména indexy Českého statistického úřadu, ať už spotřebitelských cen, cen stavebních prací, nebo cen průmyslových výrobců.
Uplatnění takto vyhrazené změny se za podstatnou změnu závazku nepovažuje. Bez vyhrazení je prostor úzký. Za nepodstatnou se považuje také změna, která nemění celkovou povahu zakázky, jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a zároveň nižší než 10 % původní hodnoty závazku, u stavebních prací nižší než 15 %; při více změnách se hodnoty sčítají. Dále zákon připouští změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.
Změna ceny se promítá do jednotkových cen položkového rozpočtu nebo soupisu prací při každé fakturaci nebo za každé sjednané období.
Co to znamená pro firmu
Podoba ceny je hlavním rizikem víceleté zakázky. U pevné ceny bez doložky nesete každý růst nákladů sami. Ustanovení o ceně si přečtěte dřív, než začnete kalkulovat, a je-li cena pevná, započtěte realistickou rezervu, nebo se v žádosti o vysvětlení zeptejte, zda zadavatel doložku doplní.
U ceny s doložkou ověřte, že zvolený index skutečně odpovídá vaší nákladové struktuře: index cen stavebních prací neochrání dodavatele energií ani mzdově náročné služby. Hlídejte si také samotné uplatnění: koeficient je zpravidla na dodavateli, aby jej spočítal a uvedl na faktuře.
Při mimořádném růstu nákladů, který smlouva nepokrývá, zbývá jednat o dodatku v mezích, které zákon připouští. Nárok na něj ale nemáte.
Příklad
Stavební firma uzavře rámcovou dohodu na běžnou údržbu komunikací pro svazek obcí s maximálním rozsahem 15 000 000 Kč bez DPH na čtyři roky. Obchodní podmínky obsahují vyhrazenou změnu ceny: jednou ročně se jednotkové ceny upraví podle indexu cen stavebních prací, s pevnou složkou 20 %. Při skokovém zdražení asfaltových směsí ceny index následují a marže zůstane zachována. Konkurent, který má na sousedním úseku smlouvu s pevnou cenou, zdražení absorbuje sám.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi vyhrazenou změnou a dodatkem?
Vyhrazenou změnu si zadavatel předem jednoznačně popíše v zadávací dokumentaci a její uplatnění není podstatnou změnou. Dodatek řeší situaci, která vyhrazena nebyla, a musí se vejít do zákonných výjimek.
Může doložka cenu i snížit?
Ano. Vzorec působí oběma směry. Pokles indexu vede k poklesu upravené ceny.
Lze úpravu ceny žádat, když ve smlouvě není?
Nikoli automaticky. Přichází v úvahu jen změna do 10 %, u stavebních prací do 15 % původní hodnoty a pod finančním limitem pro nadlimitní zakázku, nebo změna vyvolaná nepředvídatelnými okolnostmi, se souhlasem zadavatele.